Podezdření
Za nedlouho už byla Hermiona u svých přátel v příčné ulici. Bavili se tam o plese."Tak co Hermiono. Už máš nějakého kluka se kterým půjdeš na ples?" Ptal se jí zvědavě Ron. Hermiona se zarazila. "No...zatím ne!" Řekla s úsměvem. "Fajn! Já totiž taky nemám holku. Můžeme jít na ples spolu." Navrhl Ron. "Promyslím to!" Řekla koktavým hlasem Hermiona. "A co ty Harry? Máš partnerku?" Zeptala se ho. "Ne nemám!" Odpověděl. "Neboj určitě si brzy nějakou najdeš!" Usmála se Hermiona. Harry se na ni taky nepatrně usmál. "Tak pojďte máme nejvyšší čas!" Oznámil Ron a tak se celá parta musela vrátit do Bradavic. Když se vrátili do Bradavic všichni studenti se scházeli ve velké síni. Měli proto dobrý důvod. Pomalu ale jistě se totiž blížil konec 5.ročníku který se každoročně oslavoval plesem. Všichni si ihned začali vybírat své partnery. Nikdo nesměl být sám. Hermiona se usadila na místo vedle Rona a nenápadně se koukla na zmiozel. Ale Draco tam neseděl. "Kde asi může být?" Pomyslela si ustaraně Hermiona. Když se tak dívala na zmiozel vůbec si nevšimla že ji při tom pozoruje Harry. Ten se na ni podezdřele díval a bylo mu divné že se Hermiona dívá pořád jen na zmiozel. Najednou se tam Harry otočil taky a tehdy mu to došlo. Hermiona se celou dobu dívala na Draca. Harry sevřel pěsti a měl co dělat aby udržel vztek na uzdě. Z hlavy se mu valila pára a zrudl jako býk. Měl chuť zabíjet. Jeho podivného chování si všimla Hermiona. "Co se děje Harry?" Ptala se ho ustaraně. Harry neodpovídal. Jen praštil do stolu, zvedl se a naštvaně odešel. Hermiona nechápala co se mu stalo. Když Harry odcházel ze síně po cestě narazil na Draca. Ti do sebe šťouchli ramenama. Oba se zastavili a Harry na něho vrhl vražedný pohled. Draco se malinko zachvěl ale snažil se si toho nevšímat a tak pokračoval dál v cestě na kolej. Harrymu jeho chování přišlo zvláštní. Byl úplně jiný. Měl pocit že se tu děje něco zvláštního. Něco, co se nikomu líbit nebude. A zvlášť né Hermioniným přátelům. Po pár hodinách se Hermiona a Draco sešli v lese tak jako každý den. Bylo to jediné místo kam nikdo nechodil. Mohli tam být jen oni dva. "Tak..už máš vybraného partnera se kterým půjdeš na ples?" Zeptal se jí zvědavě Draco. Hermiona se na něho otočila a podívala se mu do očí. Draco věděl co tím má na mysli. "Hermiono to né! Víš že to nejde!" Zakýval smutně. "Prosím!" Žadonila Hermiona a přitulila se k němu. "Nemůžeme být spolu na plese!" Řekl jí. Draco z toho taky nebyl nadšený ale neměli na vybranou jestli se nechtěli prozradit. "Ale ským tedy půjdu? To mám být na plese sama?" Řekla žalostně Hermiona. "Nebudeš sama. Ale víš dobře že se nesmíme prozradit." Uklidňoval ji Draco. "Bez tebe budu mít celý ples zkažený!" Řekla mu se slzami v očích. Draco se na ni usmál a utřel jí slzy. "Prosím Draco. Já nechci jít s nikým jiným než s tebou!" Přemlouvala ho furt dokola. Dracovi už to lezlo na nervy že si Hermiona nedala říct. Draco nevěděl co na to má říct. Tak jen mlčel a poslochal její žalostný hlas. "Ještě to promyslíme jo?" Řekl a pohladil Hermionu po tváři. Ta zakývala hlavou a pak už se odebírali na koleje. Začalo se stmívat.